Deseňáček
Zpravodaj obce Desné, číslo 2, ročník 1

Dovolená

Dovolená – slovo složené z několika písmen, ale plánů a nadějí obsahuje nespočet. Dovolená má cosi společného se slovem dovolit. Možná dovolit si přerušit zaběhaný pořádek, myslet jenom na příjemné věci, vyhřívat se na sluníčku.
Každý má představy o svém vytouženém volnu asi jiné. Někdo je spokojený u rybníka plného ryb, kde nepotká ani živáčka, někdo zmizí vysoko v horách, jiný stráví ideální dovolenou pod slunečníkem s pěknou knížkou.
Bohužel, někdy prožijeme dovolenou způsobem zcela odlišným – malováním bytu, gruntováním, přestavbou domu, čí jinými „maličkostmi“, které nestíháme během pracovního roku. Po takové „dovolené“ by určitě přišla vhod další – tentokrát na zotavenou.
Jsou i tací, kteří chápou dovolenou ve smyslu dovolit si to, co nemůže soused. Odplout do dalekého zámoří, „udělat“ najednou půl Evropy, přivézt si něco, co se u nás zaručeně nesežene.
Psychologové tvrdí, že dovolená zatěžuje lidský organismus podobně jako rozvod, změna zaměstnání nebo dlouhá návštěva nezvané osoby. Někdy zkazí rodičům dovolenou dospívající děti, kterým se nelíbí nikde a nic jenom proto, že „museli“ jít s mámou a tátou. Jindy docela spokojení manželé zjistí, že už třetí den si nemají co říct, protože nejsou zvyklí spolu mluvit – pracují, nemají čas. A lékaři? Snad v každém časopise najdeme rady, jak si dovolenou nezkazit – jídlem, nemocemi, ostrým sluncem nebo vlastní špatnou náladou.
Recept, jak strávit ideální dovolenou neznám, ale protože má tuto dobu hodně z nás spojenou s létem, přejme si tedy dlouhé slunečné dny, příjemnou společnost, neopakovatelné zážitky a ……šťastnou cestu!

Pavlína Leischnerová

Ohlédnutí do historie – Škola

Vážení čtenáři, tyto noviny jsou určeny dnešnímu člověku, ale koho by netěšilo občas se zahledět do minulosti a nacházet některé úlomky dějin. Máme sice o Desné vydanou velice pěknou knihu, ale ta se zabývá obcí ponejvíce zvnějšku a jednotlivých fragmentů života se jen dotýká. V několika pokračováních vám chci nastínit poněkud soustředěný pohled na některé významné objekty a události, jak se kdysi staly s dosahem do dnešních dnů.
Dominantou mnohé vesnice je škola a škola zdobí také střed naší vsi. Zalistujme v dokumentech a pojďme se podívat, jak naši předkové věnovali velkou péči stavbě, později i zdokonalování školní budovy. Úmysl vystavět ve své době honosnou budovu nepřišel jen sám od sebe, obec k tomuto rozhodnutí byla přímo donucena okolnostmi. Předně si musíme uvědomit, že Desná a Mladočov tvořily do roku 1881 jednu obec, ve které byla jedna jednotřídní škola, a to v Mladočově pro několik okolních vesnic.
Nejvěrněji nám situaci vykreslí dobové zápisy školní kroniky: (doslovný přepis)
Za dřívějších dob chodily dítky z obce Desné do školy v Mladočově, kdež stávala tehdáž škola jednotřídní. Roku 1872 pro velký počet žactva měla se škola ta rozšířiti přistavěním druhé třídy. Z té příčiny vydala Okresní školní rada nařízení, aby obce ku škole přináležející bez odkladů o zřízení druhé školní světnice se postaraly. „Ku škole v Mladočově přináleží 168 dítek (v Desné 86 školních dětí), za touž příčinou se ukládá do čtrnácti dnů podati zprávu, co se za tou příčinou učinilo“. Jenže za celý příští rok obce žádné řešení nepodaly. Proto podle rozhodnutí okresní školní rady z 7.6.1871 obecní představenstvo musí na daních vybrat 2 000 zlatých a přistavět dvě nové třídy. Celkový stavební rozpočet byl vypočten na 16000 zlatých, z čehož polovina úhrady připadla k tíži Desné.
Tehdy se po prve vyslovila myšlenka vystavět školu svoji, aby se peníze nevkládaly do tak vzdálené a dětem těžko dosažitelné školy. Přes různé rozporné pohledy zda dát přednost výuce ve škole rozdělené do třech tříd, časem dozrával názor, že bude lepší vlastní desenská jednotřídní škola, než trojtřídní v Mladočově. V zimě při špatném počasí se stávalo, že děti na vyučování docházely nepravidelně a to by odpadlo. Zároveň se vynořoval i názor zda postavit hned školu dvoutřídní, logicky by dětí chodících na Desnou mělo přibývat, protože se předpokládalo, že děti z Hraniček a Cikova by měly snazší chodit na Desnou, než na Krásňoves.
Opět z kroniky: (volný přepis) Na den 20. června 1871 byla svolána valná hromada občanů, kde se měla celá záležitosť náležitě vyšetřiti a platně rozhodnouti. Skutečně se ukázalo že většina občanů jest proto, aby se stavěla škola v Desné. Odhlasováno a přijato i protokolem stvrzeno usnešení toto:
Protokol sepsaný při valné hromadě u níže podepsaného představenstva dne 20. června t.r. byly přiškolené obce školy mladočovske - obec Desná a Pořič pohánění k přistavování druhé školní světnice v Mladočově neb zrouna třetí školní světnice. Načež usnesli se naší občane při valné hromadě a také zrouna spolu hlasovali že si přejou obcí naší novou školu vystavěti, když by se měla v Mladočově celá tří třídní stavět načež většina hlasu vypadla v naší obcí stavět a s tím byl protokol zaveden a podepsán. V Desný 20.června 1871 (podpisy)“.
14. září t.r. byla podána žádost k zemské školní radě za svolení ke stavbě samostatné školy v Desné, kteréžto svolení skutečně se stalo dne 21. listopadu t.r.; zároveň i odškolení obce Desné od Mladočova dovoleno.
Místo pro školní budovu bylo vyhlédnuto uprostřed vsi, vedle kaple. Na podanou žádost okresní školní radě přibyla sem vyšetřující komise, aby místo pro školu určené ohledala. Vše bylo za dobré uznáno i ze zdravotních ohledů schváleno.
Poněvadž obec chtěla sama ve své režii stavbu provésti, byl za tím účelem zvolen zvláštní výbor, jemuž bylo starati se o potřebný materiál stavební, říditi stavbu a vůbec vše, čeho ku stavbě potřebí bylo, na péči míti. Do výboru toho zvoleni byli: Josef Dvořák, Václav Kárský, Josef Veselík, Václav Severa a Josef Holec. Poslední byl pokladníkem a účetním.
Stavební výbor uchopil se hned práce a ještě téhož roku (1872.) počal obstarávati stavební materiál, zvláště cihel. Okresní stavitel Novák požádán byl o zhotovení stavebního plánu pro školní budovu. Následujícího pak roku (1873.) dokončena práce přípravní, zvláště zaopatření kamene a ostatních věcí ku stavbě potřebných. V témž roce byl stavební plán vyhotoven a schválen.
Na jaře r. 1874. započalo se se stavbou. Stavbu řídil okresní stavitel Novák, polírem byl Jan Zerzán z Mladočova. Dohlídku ku stavbě měli všickni členové výboru stavebního i obecního po pořádku.
Téhož roku dospěla stavba pod střechu, přičemž - mimochodem podotknuto - žádná nehoda se nestala. Střecha přikryta byla šindelem. V roce 1875. byla střecha pokryta břidlicí a stavba školní budovy tak dokončena.

pokračování někdy příště - Stanislav Tomšíček

Informace obecního úřadu

Jednání zastupitelstva
Zastupitelstvo obce schválilo na zasedání 14.5.2002 :
1. Provedení revizí elektrického proudu v budovách obce
2. Zakoupení SW Toposkop (počítačový program)
3. Zakoupení repasovaného počítače a tiskárny pro potřeby obce
4. Podání žádostí o dotace na úroky z úvěrů a na opravy cest

Upozornění:
Upozorňujeme občany, že svoz odpadů z 5.7.2002 je přesunut na čtvrtek 4.7.2002

Oznámení
Obecní úřad oznamuje občanům, že je možno žádat o půjčku na plynofikaci domů a bytů z prostředků “Sdružení pro plynofikaci”. Splatnost půjčky tři roky s 3% úrokem. Výše půjčky se předpokládá 10 – 20 tisíc korun (podle počtu žadatelů). Podmínkou poskytnutí půjčky je připojení vytápění nebo alespoň sporáku do srpna letošního roku.

Otevření logopedické ambulance
Upozorňujeme rodiče na nově otevřenou soukromou logopedickou ambulanci na adrese: Mgr. Daniela Hánělová, Smetanovo nám. 77, Litomyšl. Tel:0728/ 729 919

Autobusová linka Polička - Desná - Praha
Od 16.6. byla zřízena nová autobusová linka, která jezdí pouze v pracovních dnech z Poličky přes Dolní Újezd, Desnou, Skuteč, Chrudim, Pardubice, Kutnou Horu a Kolín do Prahy. Bližší informace najdete na jízdním řádu vyvěšeném u autobusové zastávky Obecní úřad.

Poděkování
Jistě jste si všimli, že je opět opravená naše kaple a kříž. V kapli jsou nové dveře i okna, za oltářem bude dřevěné obložení a celá je nově vymalovaná. Děkujeme všem občanům, kteří těmto opravám věnovali svůj čas.
Při této příležitosti vás zveme na poutní mši svatou dne 30. června v 10,30 hodin

Desná na internetu
Naše obec má už svoje internetové stránky a naleznete je na internetové adrese www.desna.zde.cz. Zde naleznete i tento čtvrtletník na podobné adrese www.desna.zde.cz/desenacek. Nakonec bychom Vás chtěli pozvat na naše hasičské internetové stránky na adrese www. sweb.cz/sdhdesna

Máte platný cestovní pas?

Od 1. července 2000 v souladu se zákonem č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech se vydávají nové cestovní pasy se strojově čitelnou zónou.
Doporučujeme občanům: Zkontrolovat pas, zda nemá prošlou dobu platnosti. Porovnat, zda jeho současná podoba odpovídá fotografii ve stávajícím cestovním pasu. Zkontrolovat, zda není poškozená, či snad není porušena celistvost, zejména datové stránky.
V případě, že zjistíte závadu: Požádejte na předepsaném tiskopise o vydání nového pasu se strojově čitelnou zónou na okresním úřadě nebo na obecním úřadě, pověřeném vedením matriky ( v Dolním Újezdě).
Pas se strojově čitelnou zónou: Pas je vyráběn v centrální výrobně dokladů. Výhody: Doba platnosti 10 let, u občanů mladších 5 let, správní poplatek 200 Kč, obsahuje strojově čitelnou zónu tzn. rychlejší odbavení na hranicích, fotografie a podpis jsou do dokladu tištěna a pas obsahuje celou řadu ochranných prvků proti padělání.
Pas bez strojově čitelné zóny vydávaný ve zkrácené lhůtě na okresním úřadě: Nevýhody: vyšší správní poplatek 600 Kč, platnost 1 rok, delší proces při odbavování na hranicích, lepená fotografie – nižší stupeň ochrany proti padělání.

dle informací pí. Holasové

Jak jsme hlasovali v červnu 2002

Obvykle se ptáme těsně po volbách do Parlamentu jaké výsledky ve vsi máme. Odpověď je jednoznačná. Výsledky žádné, jen víme, jak jsme hlasovali, protože hlasování ještě není výsledek, ale začátek celostátního procesu soustředění hlasů. Výsledkem jsou přidělená křesla stranám a poslancům v Parlamentu.
Z 255 oprávněných voličů se dostavilo 174 tj. 68,2% a hlasovali takto:

Za Desnou krásnější a spokojenější

Před čtyřmi roky jsme si zvolili cestu „Za Desnou krásnější a spokojenější“.
Naše vesnice byla znetvořena nešetrnými pracemi při telefonizaci a ani nebyly tyto jizvy zaceleny a již opět zde byly bagry a různá technika. To se zase prováděla plynofikace. Již po zkušenostech z minulosti jsme byly obezřetnější při zakončovacích pracích. Ve střehu byla celá řada občanů. Pracovnice obecního úřadu „zpracovaly“ mnoho fůr hlíny, aby Desná vypadala pěkně. Vznikla celá řada nově upravených prostranství. Rozkopané cesty investor jakž takž upravil. Musíme sebekriticky uznat, že místní komunikace byly za ta léta ve špatném stavu a tak nemůžeme chtít , aby plynaři nám všude udělali obalovačku. Cesty se dle možností zpevnily, bohužel někteří bezohlední spoluobčané používají cesty jako silnice i když se jedná o cesty ve stráních (viz „Motyčák“), leckde na obecní pozemky vytéká močůvka z nezajištěných hnojišť v sadech. Hrozí splachy do řeky a do zdrojů pitné vody.
Na zlepšení komunikací je třeba dost velká částka peněz. Proto se snažíme také využívat dotace od státu, ke kterým vždy musíme přidat polovinu ze svého. Abychom mohli o zmíněné podpory požádat, bylo třeba naší vesnici zapojit do celookresní soutěže „Vesnice roku 2002“. Tato akce má celou řadu kriterií, dle kterých se obce hodnotí. Jedním velmi důležitým bodem je péče o čistotu vesnice za pomoci všech občanů. Proto bych chtěl apelovat na vás všechny, abyste věnovali větší péči o chodníky. Naše pracovnice při široké škále svých pracovních povinností nemohou pečovat jen o ně. Provedou první jarní úklid, postříkají plevel, ale není možné, aby každý týden chodníky uklízely. Po zaschnutí rostlin po postřiku je třeba tyto zbytky vymést. Nemůžeme se stále vymlouvat na „nedodělané“ chodníky. Stačí, aby si každý zametl před svým prahem.
Dále bych se rád zmínil o stráních i nově vzniklých zelených plochách. Všichni občané je samozřejmě využívají jako odstavné nebo jako skládky materiálu. Musí si však uvědomit, že mají potom povinnost kus prostranství také uhrabat nebo posekat. Jinak bychom se museli chovat dle podmínek tržní ekonomiky.
Velkou bolestí jsou také skládky pod obecními stráněmi. Když půjdete po silnici a podíváte se pod stráň, věřte, že je pohled místy velice smutný. Leckde najdete odpady ze zahrádek, travní mulč od sekaček, shnilá páchnoucí jablka a podobně. Přímo množírna pro slimáky. Mnozí si myslí, ať se postará obec o obecní pozemky, ať slimáci neútočí na soukromé pozemky. Kde jsou stráně čisté, tam těch škůdců leze také méně. Každý z nás si musí rostlinné odpady likvidovat na svých zahradách. Zatím u zakázaných složišť byly varující tabulky, které nikdo nebral vážně. Pokud se stav černých skládek nezlepší, budeme nucení tuto nekázeň trestat.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří vzorně udržují okolí svých domů, obecních prostranství a věřím, že „příklady táhnou“ a ostatní se připojí.

Josef Flídr, místostarosta

Být či nebýt, aneb pro Desnou - mít či nemít

Dovolte mi společně se zamyslet nad problémem místní prodejny Jednoty v Desné. Pryč jsou ty doby, kdy byla Jednota jediným zásobovatelem obyvatelstva u nás. V paměti máme plný, až přeplněný obchod se smíšeným zbožím, dvě uběhané, ale vždy usměvavé a ochotné prodavačky. Stávali jsme nedočkavě přede dveřmi, když přivezli banány nebo balíčkované maso, abychom zásobili svoje rodiny. Doba se změnila, přišel zcela jiný systém hospodaření. Banánů je hojnost a masa též. Ale může se nám v blízké budoucnosti stát, že opět budeme postávat přede dveřmi prodejny, ale ze zcela jiného důvodu. Tyto dveře se možná uzamknou pro nerentabilitu obchodování v naší vsi. Obec bez „krámu“ jakoby nebyla. Uvědomme si, že všichni nemají možnost nakupovat u Kubíka nebo v Penny. Hlavně starší spoluobčané nemají ani možnost nákupu v Dolním Újezdě. Uvědomme si my mladší, že také jednou zastárneme a že dál budeme chtít nakupovat v naší vsi.
Nejprve byl problém personální – nebyla prodavačka. Když na poslední chvíli svitla naší prodejně opět naděje na život, vynořují se navíc ze zlých myslí anonymy, které poškozují nejen vedoucí prodejny, ale i celou obec. Je možné, že na vedení Jednoty není také všechno OK, proto bychom měli společně čelit jejich snahám prodejnu zrušit. Tím, že svými nákupy zvýšíme tržby v této prodejně, budou nuceni pracovníci Jednoty navýšit limit zásob a tím by se měl sortiment zboží v prodejně zlepšit. Myslíme si, že toto všechno toto stojí za zamyšlení a zvážení. Vždyť všichni si přejeme, aby život v naší vesnici byl stále lehčí, lepší a spokojenější.

Ing. Jaroslav Kopecký, starosta

Jubilea

V druhém čtvrtletí oslavili:
Josef Rosypal 75 let
Věra Capoušková 65 let
Stanislav Pavliš 50 let
Ladislav Renza 84 let
Marie Kubínová 80 let
Jan Kroulík 50 let
Ing. Jaroslav Kopecký 60 let
Bohuslav Sýkora 55 let

V měsíci červnu se Pavlína Bartoňová provdala za Daniela Petráně z Trstěnice

Narození:
Radim Capoušek

Všem srdečně blahopřejeme

Opět je jeden školní rok u konce. Uplynul rychle v běžných každodenních činnostech mateřské školy, ale i méně tradičními akcemi a oslavami svátků celého kalendářního roku.
Pro maminky k jejich květnovému svátku si děti připravily za jejich péči a starostlivost besídku s programem a malým pohoštěním.
Akce „Týden dětských radostí“ se shlédnutím divadelního představení pohádky „O Sněhurce“ přímo v MŠ, s vystoupením kouzelníka v Mateřské škole v Horním Újezdě a také se soutěžemi a spoustou dalších zajímavostí byla dárkem pro děti k MDD.
Závěr školního roku – to je samozřejmě i výlet, tentokrát do ZOO Dvůr Králové nad Labem.
Na rozloučenou s předškoláky se uskutečnila odpolední přírodovědně zaměřená hra s hledáním pokladu a následovala noc strávená v mateřské škole ve spacáku se spoustou legrace.
Ke kulturním akcím patřily v průběhu celého roku návštěvy filmových a divadelních představení. Také oslavy narozenin dětí se staly v MŠ už tradicí. Děti ozdobí pro oslavence dort a připraví slavnostně prostřenou tabuli, nechybí ani malý dárek.
V období od dubna do června absolvovaly starší děti každý týden plaveckou výuku v Plavecké škole v Poličce, odkud si na závěr přivezly „mokré vysvědčení“.
Z dvanácti předškoláků odchází do Základní školy v Dolním Újezdě 10 dětí, 2 děti mají odklad školní docházky. Všem dětem přejeme hezké prázdniny a předškolákům po prázdninách šťastné vykročení do další životní etapy.

Eva Kabrhelová

Dětská soutěž mikroregionu

Již podruhé se uskutečnilo setkání dětí z dvanácti obcí Mikroregionu Litomyšlsko-Desinka. První ročník měla pod patronací starostka Lubné, letošní připravil za přispění ostatních starostů a učitelů základních škol v regionu obecní úřad v Dolním Újezdě.
V pátek 31. května od devíti hodin ráno soutěžily děti v dolnoújezdské škole ve čtyřech disciplínách. V učebně počítačů si ověřily svoje umění zvládnout základní dovednosti v oblasti výpočetní techniky, na dalším stanovišti musely přesvědčit rozhodčí, že slovo ekologie pro ně není prázdný pojem a že by dokázaly poradit i dospělým například při třídění komunálního odpadu. Starostové připravili znalostní test o historii i současnosti obcí na Litomyšlsku. Asi nejzábavnější bylo pro děti sportovní zápolení. Mrštnost ukázaly při šplhu, sílu využily při přetahování lanem, rychlost byla zapotřebí při štafetě.
Desnou reprezentovala dvě čtyřčlenná družstva. V mladší kategorii soutěžili: Magda Nádvorníková, Jarda Šimek, Petra Schützová a Jarda Kladivo. Družstvo starších složené z Květy Kutové, Kamily Kynclové a Vojty Čermáka muselo být doplněno jejich kamarádem z Dolního Újezda. Ne snad proto, že by na Desné bylo málo dětí, ale shodou okolností se konala také důležitá hasičská soutěž. A ti, kteří nebyly na přeboru, byly na školních výletech.
Desenští mladší závodníci dosáhli šestého místa, starší se společně s dětmi z Vidlaté Seče umístili na 10.–12. místě. Nejúspěšnější borci byli z Osíka, - „utrhli“ v obou kategoriích první místa.
Věřme, že až přijde řada v „povinosti“ uspořádat soutěž ke dni dětí na Desnou, umístí se Deseňáci na horních příčkách pomyslného žebříčku.

Pavlína Leischnerová

Už jste někdy přemýšleli, proč je tak příjemné vracet se domů, proč se rádi setkáváme se známými lidmi po delším čase? Člověk je v jistém směru celý život v něčem dítětem, ale jako dítě může stále žít jen tam, kde se dětství odehrálo. Jako dítě měl svoje sny, tady doma u rodičů si leccos vymýšlel a spřádal, měl svoje tajné kouty, měl kamarády, měl tajné plány a svět před sebou. Teď je dospělý, možná starý, žije někde jinde, žije ve světě, vlastně - má možná právě to, co si jako dítě přál. Tehdy mu chyběl rozlet a svět, … dnes mu chybí zase dětství.
Ross Campbell v jedné knize vysvětluje, že dítě se pomalu od rodičů osamostatňuje a jde dál a dál, ale podle svých potřeb se opětovně vrací, aby načerpalo jakousi životní energii, z které po dobu odloučení žije. Čím je dítě starší, tím větší prodlevy v návratech jsou, ale vracet se musí. Bez toho téměř nelze žít. Tento vztah rodiče a dítěte podobně prožíváme i ke své rodné obci. Kdo v ní od dětství žije, nerad ji opouští, kdo je jinde, rád se vrací zpět. Čím je déle pryč, tím raději se vrací. Umíte si představit člověka, který řekne: „Já nemám žádné doma. Nemám, kam bych se vracel!?“
Loni učňovská škola, kde jsem se učil, pořádala sjezd všech absolventů. Sešlo se tam tehdy mnoho lidí, ale co mě udivilo? Do čtyřiceti let téměř nikdo! Ale padesátníků a šedesátníků plno. Proč? Co je pro mladého ještě neatraktivní samozřejmostí, pro starší se stává vzácností a stojí za to jet kus světa potěšit se, polaskat s domovem, se školou, prožít alespoň chvíli v místě mládí a vzpomínek.

Stanislav Tomšíček

Sraz rodáků a občanů z Desné 31.8.2002

Program:
Prezence 9 00 – 13 00
Mše svatá 10 00
Oběd 11 30 – 12 30
Hlavní program na návsi věnec na konci programu 13 30
Průvod na Podháj - sousedské posezení s programem a hudbou 15 00

Během dne je možno shlédnout ve škole a ve zbrojnici výstavky a videokroniku současnosti i nedaleké minulosti

Zveme všechny rodáky a příznivce

Z galerie známých rodáků

Dovolte nám, abychom společně zavzpomínali na naše známější a slavnější spoluobčany, naše rodáky. Průběžně vás v Deseňáčku budeme s nimi seznamovat.
V letošním roce vzpomínáme 50. výročí úmrtí a 101. výročí narození akademického malíře pana Františka Ropka (nar. 26.5.1901, zem. 15.7.1952).
Malíř Ropek se narodil jako nejstarší z osmi dětí venkovského kováře z Desné čp. 74. Po absolvování obecného vzdělání nastoupil do odborné školy tkalcovské. Začal pracovat ve vzorkovně textilní továrny v Ústí nad Orlicí. Odtud odchází na uměleckoprůmyslovou školu do Prahy, kde tři roky studuje u profesora Hofbauera a po té následují studia na akademii vysokého učení technického u profesora Nechleby. Pak přestupuje na akademii výtvarných umění, obor figurální tvorba.
V roce 1929 se vrátil zpět na Desnou, kde si vybudoval nový domek s ateliérem (čp. 89). Pro zimní tvorbu si ponechal ateliér v Praze.
Ve svých 36 letech jako stipendista Turkovy nadace navštívil Řím. Téměř všechny jeho obrazy jsou inspirovány životem vesnice. Řadí se mezi pokrokové umělce. Pro spořitelnu v Litomyšli vytvořil nástěnnou malbu „Litomyšlsko“ o rozměrech 2 x 6 metrů. S další nástěnnou malbou se můžeme setkat v kapli v Chotěboři. Zde je patrný vliv studijního pobytu v Itálii a na Sicílii. Vytvořil také soubor kreseb a olejů. Zde se osvědčil jako osobitý kreslíř aktů.
V poválečných letech ho v jeho tvorbě zaujala socializace vesnice. Po osvobození v roce 1945 se s ním setkáváme jako s komunistou. (Ač z dřívější doby proslul jako autor protibolševického plakátu. Byla na něm nakreslená veliká rudá kostrbatá ruka a pod ní nápis „Zachvátí-li tě, zahyneš“). Zapojil se do veřejného života na Desné. Stal se prvním předsedou MNV v Desné a po volbách v roce 1946 byl jeho místopředsedou. V roce 1948 na své funkce rezignoval ze zdravotních důvodů. V témž roce však byl zvolen do čela vodovodního svazu Fialová voda.
Z plodného a tvůrčího života odchází náhle v padesáti jedna letech. Pohřbený je na hřbitově v Litomyšli.

Hana Flídrová

Jarní klání malých i velkých hasičů v požárním sportu

S přibývajícím teplem a delšími dny opět ožilo naše hřiště křikem malých hasičů a skoro každodenním tréninkem dospělých kluků a děvčat. A jak svá úsilí zhodnotili ?
Prvním přípravným závodem našich soutěžáků bylo halové mistrovství ČR (100m s překážkami) v Jablonci nad Nisou dne 20.4.02. Díky zemědělskému družstvu, které sponzorovalo dopravu se ho zúčastnilo 6 kluků a jedna zástupkyně něžného pohlaví. Celkově lze tuto soutěž hodnotit negativně, protože dosažené časy neodpovídají předzávodním představám a skutečné výkonnosti závodníků, a tak kluky nejlepším umístěním podržela Jana Nádvorníková, která časem 19,43s obsadila pěkné 13. místo ze 145 žen. Časy kluků, z nichž snad nejlepší byl výkon Pepy Rosypala, zůstaly daleko za očekáváním a možnostmi, avšak nedocenitelným kladem je skutečnost, že si odnesli pěkné zážitky a obrovskou dávku zkušeností do dalších závodů.
Prvním ostrým závodem v požárním útoku byl pro nás velmi prestižní pohár starosty obce Širokého Dolu 11.5.02. Prestižní, protože hasiči z Širokého Dolu jsou v okresu Svitavy našimi největšími rivaly, ale také kámoši. Soutěže se zúčastnili muži i ženy našeho sboru. Děvčata absolutně překvapila nejvíc sama sebe, když obsadila skvělé 3. místo s časem 23,13s a to ještě nebylo jejich provedení útoku stoprocentní (stroj, nabírání, koš). Obrovským pozitivem na tomto výkonu je skutečnost, že zde porazily své nej soupeřky z okresu - Š. Důl, Kamenec a Bohuňov. Muži obsadili celkově 14. místo za neplatný pokus - nesražené savice. NO coment.
Dále následovalo 18.5.02 hasičské stovkování v Ostravě. Díky ochotě Vladimíra Lipavského a Aleše Chaloupky jsme se nakonec do Ostravy dostali a stálo za to. Závodu se zúčastnilo cca 31 žen a 120 mužů, z toho byli dvě ženy a pět mužů z Desné. Soutěž probíhala v parku na náměstí v Porubě na betonové závodní dráze (chodník pro pěší) za téměř nesnesitelného horka. Opět se o absolutní překvapení postarala Jana Nádvorníková svoji finálovou účastí a konečným třetím místem s časem 18,93s, které vybojovala mezi absolutní špičkou z Kvasin a M. Berouna. Kamila Šimková zůstala tak trochu za očekáváním, ale i tak bylo její umístění dobré. Ani muži se na tomto klání výsledkově neztratili. Dušan Flídr vybojoval krásné 15. místo s časem 18,03s, Fanda Šimek byl na 21.místě, Pepa Rosypal na 39. místě, Aleš Lipavský na 49. místě, Pavel Šimek na 68. místě. Hasičské stovkování hodnotíme jako velmi zdařilý počin jak pořadatelsky, tak i co do kvality startovního pole a také z pohledu našich výsledků. Jedinou kaňku dalo tomuto závodu sluníčko, které zvláště při druhých pokusech mužů ve finále závodníkům nemilosrdně žhnulo do očí.
V letošním roce uplynulo 65. let založení hasičského sboru v Desné a při této příležitosti se konala 22. června okrsková soutěž u nás. Za pěkného počasí se sjelo 6 sousedních sborů (nezúčastnila se Nová ves u Jarošova, Chotěnov, Jiříkov) a ty doplňovalo jedno družstvo žen a dvě družstva mužů našich. Nejprve proběhl útok žen s časem 26,47s, dále následovaly útoky mužů, kde se na prvním místě se umístila Desná ml. s časem 29,29s, druhé místo obsadila Budislav 34,44s, třetí Poříčí 35,34s. Pro zajímavost naše družstvo starších mužů (nejstarší stálice Josef Flídr st., Vladimír Lipavský a František Šimek st.) dostalo neplatný pokus, neboť málem převrátili mašinu, kterou jim Pepa Rosypal přiběhl podržet a dílo zkázy bylo dokonáno. Dále následovaly přebory jednotlivců, kde první tři příčky zůstaly na Desné v pořadí: Pavel Šimek 16,90s, Aleš Lipavský 17,40s, Josef Rosypal 18,40s. Zápolení ve štafetě bylo taktéž v náš prospěch, a to pro mladší Deseňáky s časem 58,13s, druhá příčka patřila družstvu z Budislavi 69,62s a na třetím místě byli naše starší zálohy. Z těchto jednotlivých výsledků již vyplývá konečné pořadí s celkovými časy: Desná ml. 121,72s, Budislav 147,78s, Poříčí 152,74s, Dolní Újezd 162,04s, Jarošov 170,69s, Vidlatá seč 184,35s, Horní Újezd 185,37s a poslední Desná st. A co dodat na závěr? Že celková sportovní úroveň všech zúčastněných družstev oproti minulým letům se zlepšuje a je třeba v tom vytrvat!

Dušan Flídr

Kroužek mladých hasičů navštěvuje kolem 20 dětí a i ty se snažily dobře připravit na okresní jarní kolo soutěže v Čisté u Litomyšle ve dnech 31.5-1.6. S družstvem mladších a starších dětí jsme bojovali ve štafetě na 60.m, útoku CTIF, štafetě CTIF, v požárních dvojicích a požárním útoku. Počasí nám sice přálo, ale štěstí na dobré výsledky už moc ne. Takže podle naší píle a chuti nacvičovat byly mladší děti na pěkném 6. místě a starší žáci (jejich družstvo doplňuje několik mladších dětí) na místě 16. z celkového počtu 19. družstev. Jedné starší štafetě jsme dokonce zajistili neplatný pokus my vedoucí tím, že jsme si postavili špatné hadice (místo 10m hadice hadice 15m). Nocovali jsme v kulturním domě, kde jsme si užili spoustu legrace, ale domů jsme odjížděli zklamání výsledky a zároveň obohacení o zkušenosti, kde chybujeme, co polepšit (včetně chuti více nacvičovat).
Okresní jarní klání dorostu, které se konalo 2.6.02 v Kamenci letos proběhlo bez naší přímé účasti, i když na podzimním kole naše dorostenky byly a skončily na krásném 2. místě (se ztrátou 5s za Sádkem u Poličky), ale nyní nedaly osmičlenné družstvo dohromady (nebo neměly chuť) a tím své podzimní úsilí nezhodnotily.
Dorostenci z Kamence si vzali jako posilu svého družstva Aleše Lipavského a Pavla Šimka, kteří tam jezdili trénovat a myslíme, že jim byli výraznou posilou. V celkovém hodnocení jako družstvo skončili na 2. místě, ale velmi pěkně jim zabodoval Pavel Šimek, který si přivezl vítězství a titul šampióna okresu za běh na 100m s překážkami s časem 19,55s. Je škoda, že nebyli jako družstvo první, aby si kluci mohli jet vyzkoušet boje na krajských závodech.
Jeden červnový víkend jsme s mladými hasiči vyrazili na hasičské táboření, díky ochotě pana Františka Fulíka z Horního Újezda (tímto moc děkujeme), který nám na tři dny půjčil chatu ve Stříteži. Většina z nás jela na kolech (jen menší děti jsme vzali autem) a společně s batohy a proviantem v pátek odpoledne za pěkného počasí šlapali naproti dobrodružství volného víkendu. Nejprve jsme s radostí využili daru od Dušana Flídra tj. od firmy VHOS Polička v podobě volných vstupenek do krytého bazénu v Poličce, což bylo pro nás po cestě velice příjemné osvěžení. V sobotu, napakovaní svačinou a pitím, jsme šli na celodenní výlet k Vopařilově jedli, která je v lese mezi Lubnou a Širokým dolem. Za pomoci Anety Pavlišové a Terezy Kabrhelové, které šly napřed a vyznačovaly trasu, jsme hráli šipkovanou. Remcali jsme na přílišné teplo, na zádech nesli Mirečka Vejrycha, ale i přesto taky šťastně dorazili do cíle. U jedle po vyluštění tajenky na děti čekal poklad v podobě sladkostí. Jedle je údajně nejstarší v Čechách, její stáří se odhaduje na 350 až 400 let, výška na 40 metrů a obejme ji pět dětí. Cestou zpět nás potkala menší sprška, a protože bylo horko, znova jsme v podvečer vyrazili koupat se do Poličky. Večer jsme u táboráku opekli buřty, děti se proměnily ve spoustu lesních mužů, krásných víl a tanečnic, řádily na diskotéce, zahrály si na noční hledání duší a celé utahané padaly do spacáků. V neděli jsme si na rozloučenou sehráli malé, ale zato veselé divadlo, pak sbalili vše potřebné a po obědě jeli domů. A celková bilance: dvě rozbitá kola, jedno rozbité koleno a šeredná modřina po špatném skoku z můstku, ale i přesto se nám to všem líbilo.

Anna Šimková

Pozvánka
Přijměte pozvání na pouťovou zábavu v pátek 28. června 2002, která se koná na parketě Pod hájem. K tanci a poslechu hraje Albatros Vysoké Mýto. Těšíme se na Vaší účast.